ODKLAD RAŽBY SADY OBĚŽIVA V PROVEDENÍ STANDARD
Leden 11, 2009
Z důvodu neočekávaného výpadku v zásobení materiálem pro výrobu sad oběžných mincí “Jihočeský kraj” byla Česká Mincovna nucena posunout uvedení této sady do prodeje z původně plánovaného lednového termínu na červen. Žádáme o porozumění a za nastalou situaci se omlouváme.
Pamětní medaile - Jan Palach 2009
Leden 11, 2009
Stříbrná pamětní medaile
Průměr: 50 mm
Hmotnost: 42 g
Ryzost: 999/1000 Au
Hrana: hladká
Provedení: proof
Emise : leden 2009
Limit : 500 ks
Autor: ak.soch.Jiří Dostál
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká Mincovna
Česká Mincovna rozhodla o mimořádném zařazení nové medaile do svého emisního plánu pro tento rok. Jedná se o medaili z ryzího stříbra věnovanou Janu Palachovi. Medaile bude mít průměr 50 milimetrů, hmotnost 42 gramů a bude zhotovené ve špičkové kvalitě “proof”. Emise předpokládána do konce ledna 2009.
Pokud máte zájem o koupi této stříbrné medaile klikněte zde Pamětní medaile-Jan Palach
Jan Palach- 11. srpna 1948, Všetaty – 19. ledna 1969, Praha
Jan Palach byl studentem historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem spáchal 16. ledna 1969 sebevraždu sebeupálením v horní části Václavského náměstí v Praze. Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze. Jeho ošetřujícími lékařkami byly prof. MUDr. Radana Königová, CSc. a doc. MUDr. Jaroslava Moserová, DrSc.
Jan Palach vystudoval gymnázium v Mělníku. Na Filozofickou fakultu ho v roce 1966 nevzali, i když uspěl při přijímacích zkouškách. Začal proto studovat na Vysoké škole ekonomické. V roce 1968 svůj pokus dostat se na Filozofickou fakultu zopakoval, tentokrát úspěšně. Na podzim se účastnil mnohých protestních akcí včetně studentské stávky. Protože však neviděl žádný významný pokrok, pravděpodobně začal uvažovat o radikálnější akci.
V lednu 2009 byla zveřejněna skutečnost, že historici objevili dokument, podle kterého Palach v lednu 1969 chtěl, aby studenti obsadili budovu rozhlasu. Palach svůj návrh odeslal 10 dnů před svou sebevraždou v dopisu adresovaném tehdejšímu studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi. Dokument objevil Petr Blažek, který se pokusil sestavit co nejpřesnější rekonstrukci událostí, které předcházely Palachovu sebeupálení, samotný čin i následné události včetně vyšetřování příslušníky Veřejné bezpečnosti. O svém posledním činu se ovšem před jeho vykonáním nikomu nezmínil.
Pohřeb Jana Palacha dne 25. ledna 1969 se stal velkým protestem proti pokračující okupaci. Asi o měsíc později - 25. února 1969 - se na stejném místě upálil osmnáctiletý student šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc. V dubnu 1969 je následoval v Jihlavě Evžen Plocek. Ačkoliv tyto protestní sebevraždy hluboce otřásly veřejným míněním, neměly trvalejší dopad na politickou situaci v tehdejším Československu.
Jan Palach byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Roku 1973 byly jeho ostatky zpopelněny a popel uložen v rodných Všetatech. Převoz proběhl tajně a narychlo. Prázdný hrob byl však hojně navštěvován i nadále. V roce 1990 se urna s popelem vrátila na Olšanské hřbitovy.