Dukát Josefa I.
Duben 29, 2009
Replika mince
Diameter: 20 mm
Weight: 3,49 g
Alloy: 986/1000 Au
Quality: standard
Edge: smooth
Quantity: 500
Issue: 2005
Author: Jan Lukáš
Pokud máte zájem o koupi této zlaté medaile klikněte zde Dukát Josefa I.
František Josef I.
František Josef Karel (Franz Joseph Karl von Habsburg) se narodil 18. srpna 1830 v 9:45 ve Vídni jako syn arcivévody Františka Karla (mladšího syna císaře Františka I.) a jeho ženy Žofie, bavorské princezny. Měl 4 sourozence: Maxmiliána, Karla Ludvíka , Marii Annu (zemřela v dětství) a Ludvíka Viktora.
Císařem se stal ve svých osmnácti letech, když během potlačení březnové revoluce v roce 1848 odstoupil jeho strýc Ferdinand I. a jeho otec se vzdal trůnu. Od počátku spatřoval svou hlavní úlohu v zamezení další revoluce. Opřel se při tom především o armádu a církev. To, že na většině dobových fotografií je zobrazován v uniformě však vyplývá ze skutečnosti, že v jeho době neexistoval civilní oděv, který by byl hodný císaře.
František Josef I. zemřel uprostřed první světové války, 21. listopadu 1916 ve Vídni. Jeho pompézní pohřeb byl zastíněn válečnými událostmi a následným pádem rakousko-uherské monarchie, již císař spojoval. Jeho následník Karel I. vládl jen dva roky, do konce 1. světové války.
Dukát Albrechta z Valdštejna
Duben 29, 2009
Replika mince podle originálu
autor ak. sochař Jan Lukáš
průměr: 21 mm
hmotnost: 3,49 g
ryzost: 986/1000 Au
provedení b.k. - limit 500 ks
hrana hladká
emise: rok 2002
Pokud máte zájem o koupi této zlaté medaile klikněte zde Dukát Albrechta z Valdštejna
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna(1583-1634)
patří k nejznámějším osobnostem našich dějin a je také jedním z mála Čechů, kteří získali celoevropskou proslulost. Jako vrchní velitel císařské armády během prvních fází třicetileté války dosáhl řady úspěchů a na severu Čech vybudoval rozlehlé vlastní vévodství.
Zaváhání v jednání se Švédy a Francouzy se Albrechtovi z Valdštejna vymstí - začátkem roku 1634 je císařem Ferdinandem II. císařským patentem podruhé zbaven velení císařské armády a prohlášen za zrádce - v Chebu, kde hodlá (patrně) uzavřít spojenectví se Švédy, je pak Albrecht z Valdštejna 25. února roku 1634 svými vlastními důstojníky zavražděn.
Dnes jsou Valdštejnovy ostatky uloženy ve valdštejnské hrobce v Mnichově Hradišti.
Desetidukát ČR 2009 Secese PROOF
Duben 29, 2009
Zlatá pamětní medaile
Průměr: 37 mm
Hmotnost: 31.1 g
Ryzost: 999,9/1000 Au
Hrana: hladká
Provedení: proof
Emise : leden - březen 2009
Limit : 200 ks / 200 ks samostatně, 200 ks sada
Autor: Jaroslav Bejvl
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká Mincovna
Pokud máte zájem o koupi této zlaté medaile klikněte zde Desetidukát ČR 2009 Secese PROOF
Tato medaile je ze sady, která obsahuje:
- Jednodukát ČR 2009 umění Velké Moravy PROOF
- Dvoudukát ČR 2009 Gotika PROOF
- Pětidukát ČR 2009 Baroko PROOF
- Desetidukát ČR 2009 Secese PROOF
Koupit celou sadu je možno zde.
Secese
Secese je posledním z univerzálních mezinárodních výtvarných slohů, jemuž se podařilo vtisknout svůj umělecký řád všem projevům a věcem moderního života. Vytvořila módu a životní styl na konci 19. a začátku 20. století, ať již vystupovala pod různými jmény v různých zemích. Těžiště secese neleží ve vysokém umění, v malbě a sochařství, ale v dekoraci a užitém umění.
Tento umělecký styl se objevil v Evropě a ve Spojených státech po polovině 19. století a plně se rozvinul kolem roku 1900. Ve Francii se nazývá Art nouveau, v Německu Jugendstil, název „Secese“ (něm. Sezession, odštěpení) pochází od uměleckých spolků, které se v Berlíně (1891), v Mnichově (1892) a zejména ve Vídni (Wiener Sezession, 1896) oddělily od konservativních akademií. Secese vznikala v době, kdy průmyslový brak začal pronikat do všech oblastí života a jako reakce proti průmyslové civilizaci, reakce, která se dovolávala návratu k řemeslné výrobě, považované za lék proti ošklivosti.
Za hlavní znaky secesního slohu se považuje ornamentálnost, plošnost a záliba v neobyčejných barvách a estetickém využití rozličných materiálů. Vláčný secesní ornament vyjadřuje zvláštní kvalitu secesního cítění, jež se vyhýbá citovým výkyvům i silnému vypětí vůle a tíhne k vyrovnané náladovosti. Secesní linie je plynulá vlnící se křivka, jež vyvolává v divákovi dojem nenásilného pohybu v ploše, jejíž jednotvárnost se vyrovnává barevností. Secese vyhledává neobvyklé barevné odstíny a váže je podle principu harmonie a kontrastu. Ústředním znakem je stylizace, secese se snaží překonat gravidní tematiku historických slohů a obrací se přímo k přírodním tvarům (listy, květy, lidské a zvířecí tělo).
Secese se projevovala v architektuře, výtvarném umění, v užitém umění (bytové zařízení, vitráže) a v literatuře. V literatuře se nositeli secesního slohu staly proudy označované jako symbolismus a dekadence. Charakteristickým rysem secese je i v literatuře tendence k ornamentálnosti, v rovině jazykové s tím souvisí rytmizace věty a verše, opakování slov a hláskových skupin. Hlavními představiteli v Česku jsou Otokar Březina a Jiří Karásek ze Lvovic. Představiteli architektury jsou Belgičan Victor Horta (Dům Tasselových v Bruselu), Francouz Hector Guimard (vstupy do pařížského metra), Češi Antonín Balšánek a Osvald Polívka (Obecní dům v Praze). Ve výtvarném umění prosluli Čech Alfons Mucha (plakáty, cyklus obrazů Slovanská epopej, návrhy šperků a nábytku), Rakušan Gustav Klimt (dekorativní malby, plakáty) a český sochař František Bílek. Představiteli užitého umění jsou Francouz Émile Gallé (skleněné vázy), Angličan Charles Rennie Mackintosh (bytové zařízení) a mnozí další.
Secese výrazně ovlivnila životní způsob konce 19. a začátku 20. století, neopakovatelně se zapsala i do tváře mnoha evropských měst jako Praha, Paříž, Vídeň, Mnichov nebo Berlín. V této době bylo vytvořeno nespočetně děl s vysokou uměleckou hodnotou, ale i předmětů denní potřeby. Secese se jednoduše stala neodmyslitelnou součástí nejen evropské kultury.
Pětidukát ČR 2009 Baroko PROOF
Duben 29, 2009
Zlatá pamětní medaile
Průměr: 28 mm
Hmotnost: 15.56 g
Ryzost: 999,9/1000 Au
Hrana: hladká
Provedení: proof
Emise : únor 2009
Limit : 200 ks samostatně, 200 ks sada
Autor: Jaroslav Bejvl
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká Mincovna
Pokud máte zájem o koupi této zlaté medaile klikněte zde Pětidukát ČR 2009 Baroko PROOF
Tato medaile je ze sady, která obsahuje:
- Jednodukát ČR 2009 umění Velké Moravy PROOF
- Dvoudukát ČR 2009 Gotika PROOF
- Pětidukát ČR 2009 Baroko PROOF
- Desetidukát ČR 2009 Secese PROOF
Koupit celou sadu je možno zde.
Baroko
Baroko či barok (zřejmě z port. pérola barroca – perla nepravidelného tvaru) je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě mezi roky 1600 a 1750. Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě a v jejích koloniích. Slovem baroko se pak označuje i toto období.
Základní rysy barokního umění už jsou geneticky uloženy v renesančním umění, protože baroko je rozšířením a domyšlením renesančních uměleckých tendencí. V jistém smyslu však baroko zároveň znamená popření renesance, protože v sobě obsahuje komponentu vycházející v podstatě ze středověkého křesťanského myšlení. Tato komponenta se výrazně projevila především po Tridentském koncilu. Vedlo k ní to, že se renesance, jak v umění tak ve filosofii velice rychle po dosažení jakéhosi pomyslného vrcholu kolem roku 1520 začala určitým způsobem vyčerpávat, což vedlo ke vzniku tzv. manýrismu. Ten si liboval v grotesknosti, hravosti, optických klamech atp. Vznik baroka je překonáním tohoto stavu, protože byl (mj. právě Tridentským koncilem) formulován jasný a srozumitelný myšlenkový program, jímž je v podstatě obroda křesťanství. Proto se také v této souvislosti často o tzv. protireformaci hovoří jako o „katolické reformaci“. Jasné vytýčení a formulování cílů se vzápětí projevilo i ve vytvoření pevného a relativně konzistentního uměleckého jazyka, který obecně nazýváme barokem. Nejvýraznějším představitelem uměleckého přechodu směrem od renesančního umění k manýrismu a baroku je Michelangelo Buonarroti.
Raně barokní architekturu reprezentují Giacomo della Porta, Vignola a Carlo Maderno. Nejvýznamnějšími barokními architekty je pak trojice Italů: architekt (také malíř a sochař) Gian Lorenzo Bernini, Francesco Borromini a Guarino Guarini. Na tyto vrcholné italské architekty navazuje řada dalších významných italských i zaalpských architektů. Především Pietro da Cortona, Filippo Juvara, Johann Bernhard Fischer von Erlach, Lucas von Hildebrandt, Balthasar Neumann, a také rozvětvená rodina Dientzenhoferů, jejíž dva členové, otec Kryštof a syn Kilián Ignác, působili převážně v Českých zemích. Dalším významných architektem působícím v Českých zemích je Jan Blažej Santini. Trojici v Čechách působících architektů lze pak doplnit ještě o Giovanniho Battistu Alliprandiho, který byl nepochybně schopnějším architektem, než donedávna neprávem zdůrazňovaný František Maxmilián Kaňka.
Nejvýznamnějšími barokními malíři jsou především tito pánové: Caravaggio, Diego Velázquez, Peter Paul Rubens, Rembrandt van Rijn, Giovanni Battista Tiepolo, Pietro Da Cortona, Andrea Pozzo. Z autorů působících v českých zemích lze jmenovat především Karla Škrétu pro raný barok, Petra Brandla a Václava Vavřince Reinera pro barok vrcholný až pozdní (Reiner).
Takřka synonymem barokního sochařství je již jednou zmiňovaný Gian Lorenzo Bernini. Tento Ital svým slohotvorným významem prakticky závazně určil podobu barokní sochy. Na něj do jisté míry navazují takřka všichni ostatní barokní sochaři, včetně našeho nejvýznamnějšího sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Druhým nejvýznamnějším českým sochařem je pak Ferdinand Maxmilián Brokoff, který však reprezentuje spíše klasičtěji chápané sochařství a je tak do jisté míry Braunovým sochařským protikladem.
Za nejvýznamnějšího skladatele barokní hudby bývá považován Johann Sebastian Bach, jehož smrt (1750) se kryje s datem, jež bývá někdy považováno za konec barokní éry. Přidat k němu lze například „slunného Itala“ Antonia Vivaldiho, tvůrce mnoha barokních oratorií Georga Friedricha Händela nebo Claudia Monteverdiho. Z českých tvůrců se rozhodně sluší zmínit Adama Michnu z Otradovic, Bohuslava Matěje Černohorského a především nejvýznamnějšího z nich: Jana Dismase Zelenku.
Dvoudukát ČR 2009 Gotika PROOF
Duben 29, 2009
Zlatá pamětní medaile
Průměr: 22 mm
Hmotnost: 7.78 g
Ryzost: 999,9/1000 Au
Hrana: hladká
Provedení: proof
Emise : leden 2008 / leden - březen 2009
Limit : 500 ks / 500 ks samostatně, 200 ks sada
Autor: Jaroslav Bejvl
Rytec: Lubomír Lietava
Pokud máte zájem o koupi této zlaté medaile klikněte zde Dvoudukát ČR 2009 Gotika PROOF
Tato medaile je ze sady, která obsahuje:
Jednodukát ČR 2009 umění Velké Moravy PROOF
- Dvoudukát ČR 2009 Gotika PROOF
Pětidukát ČR 2009 Baroko PROOF
Desetidukát ČR 2009 Secese PROOF
Koupit celou sadu je možno zde.
Gotika
Gotika je umělecký sloh plynule navazující na sloh románský. Začíná se projevovat od druhé poloviny 12. století a pokračuje ve vrcholném středověku zhruba po další tři století. V českých zemích nastupuje i ustupuje gotika o něco později. V Německu a střední Evropě trvala až do počátku 16. století, kdy se v Itálii a Francii již prosadila následující renesance. Ta se z gotiky nevyvinula, ale naopak se ji snažila popřít a při svém vývoji se opírala o antické dědictví.
První gotické katedrály vznikly ve Francii: Notre Dame v Paříži, Notre Dame v Remeši, katedrála v Chartres (nejvíce zdobena sochařskými díly, např. v portálu jsou umístěni světci katedrály v Chartres – 6 a 6 apoštolů).
Pro gotiku každého evropského státu se na první pohled stalo něco charakteristickým. Např. v Německu se stavěly stavby z kvalitních cihel a neomítaly se. V Anglii byly stropy vyzdobeny tzv. síťovou klenbou, velmi složitou, ale mnohdy řešenou jen ornamentálně. Italská gotika (Dóžecí palác v Benátkách) je zvláštní především ornamentem na fasádě připomínajícím prvky Středního východu. Česká gotika dosáhla vynikající světové úrovně, zvláště v oblasti malířské (částečně i sochařské) je ceněna na nejpřednějším místě.
První sochařské projevy byly pouhým doplňkem architektury. Zcela v tendenci ideálů gotiky převládala vertikalita – v celém těle a zvláště v drapérii. Sochy nestály volně v prostoru, ale jakoby byly přilepeny přímo k architektuře. Stalo se zvykem, že v průčelí chrámů u portálů se tesaly sochy apoštolů po pravé i levé straně (6 a 6). Postupem doby se socha dostává na oltář i na zeď.
Vrcholným projevem gotického výtvarného umění byla zpodobení Panny Marie. Zobrazovala se buď jako madona s malým Ježíškem nebo později jako pieta - truchlící matka s mrtvým Kristovým tělem, sejmutým z kříže, v klíně (z italského slova pietas - lítost). Sochy a obrazy s tímto námětem se vztahovaly ke dvěma významným okamžikům života Ježíše Krista, jeho narození a úmrtí. Pro postavy, které zobrazovalo gotické sochařství a malířství, bylo rovněž typické směřování vzhůru - byly vysoké a štíhlé, mírně prohnuté do tvaru písmene S. Jejich tváře se vyznačovaly novým rysem. Nacházíme v nich výrazy zcela pozemských lidských citů, prosté radosti nebo velkého utrpení. Ztvárnění Ježíše jako nemluvněte odpovídá středověkému chápání dítěte jako malého dospělého člověka. Dalším typickým námětem byl Kristus na kříži (krucifix) a apoštolové se svými atributy.
Materiálem byl buď kámen, nebo byly sochy vyřezávány z lipového dřeva často velmi schopnými řezbáři. Socha se potahovala jemným plátnem, které přilehlo, a potom se polychromovala (barvila). Postupně pozorujeme tendenci realismu, pohybu a přibližování se ke všemu, co bylo v umění starších evropských civilizací původně známo.
Množství gotických soch překonalo věky a v současné době se nacházejí v muzeích a galeriích. Zhotovené kopie stojí na reálných místech.
Jednodukát ČR 2009 umění Velké Moravy PROOF
Duben 29, 2009
Pamětní medaile z ryzího zlata
Průměr: 16 mm
Hmotnost: 3.11 g
Ryzost: 999,9/1000 Au
Hrana: hladká
Provedení: proof
Emise : leden 2008 / leden - březen 2009
Limit : 1000 ks / 1000 ks samostatně, 200 ks sada
Autor: Jaroslav Bejvl
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká Mincovna
Pokud máte zájem o koupi této zlaté medaile klikněte zde Jednodukát ČR 2009 umění Velké Moravy PROOF
Tato medaile je ze sady, která obsahuje:
- Jednodukát ČR 2009 umění Velké Moravy PROOF
- Dvoudukát ČR 2009 Gotika PROOF
- Pětidukát ČR 2009 Baroko PROOF
- Desetidukát ČR 2009 Secese PROOF
Koupit celou sadu je možno zde.
Velká Morava
Velkomoravská říše (užívá se také označení Velká Morava, stát Mojmírovců, lat. Moravia Magna) byla prvním známým západoslovanským státem, ve své době nejmocnějším a nejsilnějším ve střední Evropě. Existovala převážně na českém, slovenském a maďarském území mezi léty 833 a (asi) 907.
Již v 7. století existoval státní útvar, tzv. Sámova říše, který se rozkládal pravděpodobně v povodí řeky Moravy a na jihozápadním Slovensku (tedy na územích, kde v 9. století vzniklo Moravské knížectví a Nitranské knížectví). Jednalo se ale spíše o kmenový svaz, jeho vnitřní struktura ještě nemohla být hodnocena jako stát. O době od zániku Sámovy říše do zformování moravského státu veškeré historické prameny mlčí, je tedy nejasné, co se na českém území odehrávalo.
Poté, co se ke konci 8. století zhroutil avarský kaganát, umožnila politická situace západoslovanským kmenům vytvořit nový státní útvar. Počátkem 9. století se objevují dvě knížectví, které spolu vedou politický boj – moravské knížectví, pravděpodobně s centrem v jihomoravských Mikulčicích, sídle knížete Mojmíra, a nitranské knížectví se střediskem v Nitře na jihozápadě dnešního Slovenska, kde sídlil kníže Pribina.
Roku 833 se knížeti Mojmírovi podařilo Pribinu z Nitry vypudit, připojil jeho knížectví ke svému a tento krok je označován za vznik Velkomoravské říše. Mojmír se stal prvním velkomoravským panovníkem. (Podle nejnovějších výzkumů je ovšem zpráva ve východofranské kronice Libellus de conversione Bagoariorum et Carantonorum (Obrácení Bavorů a Korutanců na víru), odkud o této události víme z 10.-12. kapitoly, psána stylem, který naznačuje, že se nejednalo o spor dvou samostatných knížectví, ale že byl Pribina Mojmírem vlastně odvolán z funkce v knížectví údělném. Vznik velkomoravského státu je tedy nutno hledat ještě dříve.)
Rostislav, další velkomoravský kníže, se rozhodl bránit politickým tlakům sousední východofranské říše, která Velkou Moravu neustále ohrožovala, navázáním kulturního kontaktu s Byzantskou říší. Vyslal do Konstantinopole k byzantskému císaři Michalovi III. své posly, kteří po císaři žádali vyslání byzantského biskupa a učitele, kteří by kázali ve srozumitelném jazyce (východofranské misie užívaly latinu). Roku 863 císař vyslal na Velkou Moravu Konstantina Filosofa (pozdějším jménem sv. Cyril) a sv. Metoděje, dva křesťanské věrozvěsty. Na Velké Moravě začali užívat liturgický jazyk srozumitelný Slovanům – staroslověnštinu a vytvořili pro jazyk i písmo – hlaholici. Věnovali se překladům Bible a dalším církevním textům, Metoděj pak pracoval na ustanovení moravského (arci)biskupství a církevním osamostatnění na východofranské říši. Misie se na Velké Moravě zdařila, Konstantin a Metoděj si vychovali žáky, kteří položili základy staroslověnskému písemnictví. Metoději se později podařilo v Římě před papežem misii obhájit a očistit ji z nařčení východofranských biskupů.
Papežská bula Industriae tuae adresovaná knížeti Svatoplukovi. V roce 870 nastoupil na knížecí stolec Svatopluk. Po krátkém vojenském konfliktu s východofranskou říší uznal její ochranu a zavázal se k placení tributu. V červnu roku 880 papež Jan VIII. vydal bulu Industriae tuae, která zaručovala eklestickou nezávislost Velké Moravy s vlastní arcidiecézí v čele s arcibiskupem Metodějem (archiepiscopo sanctę ecclesię Marabensis). Rovněž jmenoval německého klerika Wichinga jako biskupa Nitry. Staroslověnština byla uznána jako čtvrtý liturgický jazyk společně s latinou, řečtinou a hebrejštinou.
Po smrti Metodějově (885) byl východofranskými biskupy přesvědčen, aby žáky bratrů Konstantina a Metoděje ze země vyhnal a začal podporovat latinskou (tj. západní) liturgii namísto staroslověnské.
Jednodukát ČR 2008 umění Velké Moravy PROOF
Duben 29, 2009
Materiál - Au 999,9
Váha - 3,11g
Průměr - 16 mm
Kvalita provedení - proof
Autor - J. Bejvl
Náklad - 1000 ks
Datum emise - leden 2008
Pokud máte zájem o koupi této zlaté medaile klikněte zde Jednodukát ČR 2008 umění Velké Moravy PROOF
100 Dukát sv. Václava Au 2008
Duben 28, 2009
Zlatá pamětní medaile
Průměr: 65 mm
Hmotnost: 348,5 g
Ryzost: 999,9/1000 Au
Provedení: standard
Hrana: hladká, číslovaná
Emise : květen 2008
Limit : 200 ks
Autor: Luboš Charvát
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká Mincovna
Pokud máte zájem o koupi této zlaté medaile klikněte zde 100 Dukát sv. Václava Au 2008
Svatý Václav
(asi 907 – 28. září 935) český kníže a světec, který je považován za hlavního patrona české země. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
V dětství byl Václav, syn Drahomíry, vychováván na Tetíně svou babičkou Ludmilou, která ho nechala vyučovat slovanským knězem Pavlem. Poté, co se jeho otec Vratislav stal pražským knížetem, byl Václav poslán do Budče, kde se učil latině. V době studií, asi roku 915, uspořádal kníže svému synovi postřižiny. Po Vratislavově smrti v únoru 921 začala krátká poručenská vláda Ludmily. Ta však byla již v září toho roku zavražděna a poručnictví za nezletilého Václava převzala Drahomíra.
Václav se ujal vlády patrně roku 922. Zapudil svou matku, po čase ji však přijal zpět. V roce 924 nechal převézt Ludmiliny ostatky z Tetína na Pražský hrad, kde je slavnostně pohřbil. Václavova vláda byla od počátku charakteristická podporou křesťanské církve. V roce 929 byl Václav nucen poddat se římskému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi, který s vojskem přitáhl až k Praze. S tím byl spojen i poplatek, který měl český kníže odvádět římskému králi. Nedlouho poté založil Václav na Pražském hradě kostel sv. Víta, část ostatků světce získal od Jindřicha. Tento směr politiky knížete Václava se nelíbil straně, která nechtěla přijmout uvedené nábožensko-politické vazby.
Jejím reprezentantem byl mladší Václavův bratr Boleslav I. Ukrutný, který sídlil ve svém údělném knížectví v (Staré) Boleslavi, kde si Boleslav postavil hrad. Boleslavova opozice vycházela patrně z podobných kořenů jako poručenská vláda Drahomířina. Všechny pozdější literární prameny líčí Václavův a Boleslavův konflikt jako velmi osobní. Vyvrcholil pozváním Václava na svěcení kostela do Boleslavi, kde byl kníže ráno dne 28.9.935 (ve starší literatuře bývá uváděno datum 929, které nalezneme i u Kristiána) zavražděn. Boleslav se svou družinou obsadil Pražský hrad a stal se knížetem. Záhy dal převézt Václavovo tělo do nového chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde jsou jeho ostatky uloženy ve Svatovítské kapli dodnes.
Sada dukátů České republiky 2009
Duben 28, 2009
Sada čtyř zlatých pamětních medailí.
Průměr: 16,22,28,37 mm
Hmotnost: 57,55 g
Ryzost: 999,9/1000 Au
Hrana: hladká
Provedení: proof
Emise : únor/březen 2009
Limit : 200 ks sada
Autor: Jaroslav Bejvl
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká Mincovna
Tato sada obsahuje:
- Jednodukát ČR 2009 umění Velké Moravy PROOF
- Dvoudukát ČR 2009 Gotika PROOF
- Pětidukát ČR 2009 Baroko PROOF
- Desetidukát ČR 2009 Secese PROOF
Pro zakoupeni celé sady dukátů klikněte zde Sada dukátů České republiky 2009
Velkomoravská říše (užívá se také označení Velká Morava, stát Mojmírovců, lat. Moravia Magna) byla prvním známým západoslovanským státem, ve své době nejmocnějším a nejsilnějším ve střední Evropě. Existovala převážně na českém, slovenském a maďarském území mezi léty 833 a (asi) 907.
Gotika je umělecký sloh plynule navazující na sloh románský. Začíná se projevovat od druhé poloviny 12. století a pokračuje ve vrcholném středověku zhruba po další tři století. V českých zemích nastupuje i ustupuje gotika o něco později. V Německu a střední Evropě trvala až do počátku 16. století, kdy se v Itálii a Francii již prosadila následující renesance.
Baroko či barok (zřejmě z port. pérola barroca – perla nepravidelného tvaru) je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě mezi roky 1600 a 1750. Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě a v jejích koloniích. Slovem baroko se pak označuje i toto období.
Secese je posledním z univerzálních mezinárodních výtvarných slohů, jemuž se podařilo vtisknout svůj umělecký řád všem projevům a věcem moderního života. Vytvořila módu a životní styl na konci 19. a začátku 20. století, ať již vystupovala pod různými jmény v různých zemích.
40 dukát Maximiliána II. 2009
Duben 28, 2009
Zlatá pamětní medaile
průměr: 50 mm
hmotnost: 139,5 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká, číslovaná
limit: 200 ks
provedení: standard
emise: květen 2009
Autor Vojtěch Dostál, DiS.
Rytec Lubomír Lietava
Ražba: Česká Mincovna
Pokud máte zájem o koupi této zlaté medaile klikněte zde 40 dukát Maximiliána II. 2009
Upozornění:
Toto zboží čeká na svou ražbu. Chcete-li si být jisti dodáním tohoto titulu, neváhejte s objednávkou.
Přijaté a potvrzené objednávky budou odesílány neprodleně po datu emise. V případě, že objednávka bude obsahovat více titulů, bude vyřizována a odesílána postupně dle data emise. Cena může být upravena výrobcem podle aktuálního kursu ceny zlata na světovém trhu.
Maxmilián II.- Habsburský
*31.7.1527, Vídeň, V12.10.1576, Řezno; římský císař, český a uherský král.
Nejstarší syn císaře a krále Ferdinanda I. a Anny Jagellonské byl politickými schopnostmi spíše průměrný panovník, nescházela mu však ctižádost a dostalo se mu dobrého vzdělání. Jako mladík znepokojil své okolí otevřenými projevy sympatií s nekatolickými vyznáními, stejně jako přátelskými styky s příslušníky německé protestantské šlechty. Pro následníka všech habsburských trůnů byl jakýkoliv příklon k reformaci nepřijatelný a Maxmiliánův otec Ferdinand i jeho strýc, španělský král a římsko-německý císař Karel V., se ho snažili vzdálit z ,,nebezpečného” středoevropského prostředí a sňatkem s Karlovou dcerou, infantkou Marií Španělskou, v něm utvrdit katolickou pravověrnost. Sňatek, který se konal 13.9.1548 ve Španělsku, měl však i velký dynastický význam. Upevňoval spojenectví španělských a rakouských Habsburků a posiloval možnost vzájemného nástupnictví v případě vymření některé z obou větví rodu.
Do roku 1575 se mu podařilo zajistit pro svého nejstaršího syna Rudolfa nástupnictví v českých a uherských zemích, stejně jako na císařském trůnu. Na samém sklonku svého života, v roce 1575, byl menší částí polských stavů zvolen polským králem. K vážnějšímu vystoupení proti dalšímu, nicméně podstatně úspěšnějšímu kandidátovi, sedmihradskému knížeti Štěpánu Báthorymu, chyběly již Maxmiliánovy síly. Na sklonku roku 1576, během jednání říšského sněmu v Řezně, Maxmilián II. zemřel. Je pohřben vedle svých rodičů pod renesančním mramorovým náhrobkem v hlavní lodi pražské katedrály sv. Víta.